Řez ovocných dřevin


Řez drobného ovoce

Nejvýznamnějšími druhy drobného ovoce jsou angrešt, rybíz a maliník.

Drobné ovoce se dá pěstovat i v méně příznivých klimatických podmínkách, je však náročnější na vyšší obsah živin a vláhy v půdě.

Rybíz a angrešt vyžadují vlhčí, živné půdy bez oddenkových plevelů. Podzimní výsadby jsou vhodnější, protože pak na jaře rybíz i angrešt brzy raší. Spon při výsadbě volíme obdélníkový, v podstatě ve formě pásové výsadby. Řady mají být od sebe vzdáleny 3 — 4 m, a počítáme-li s ruční sklizní, vysazujeme keře v řadách na vzdálenost 100 —150 cm.

Při výsadbě seřízneme sazenice v kořenech až na zdravé dřevo a sázíme je o 6 — 8 cm hlouběji, než byly ve školce. Hlubší výsadba zajišťuje lepší zakořenění, lepší výživu a nevytvoří se, zejména u rybízu, nežádoucí krátký kmínek. Při opomenutí této zásady se vytváří malý kmínek a rostlina trpí holomrazy, má horší výživu a kratší životnost

Po hlubší výsadbě u keřového rybízu seřízneme všechny výhony velmi hluboko, prakticky bezprostředně nad zemí. Z každého výhonu po seříznutí vyraší 1 — 2 nové bujné leto-rosty. V létě odřízneme méně vyvinuté letorosty a do příštího roku ponecháme na keři 5 — 6 nejvyvinutějších výhonů (obr. 79). Obdobně postupujeme i v následujících letech.

Rybíz plodí na jednoletém dřevě, které vyrůstá z dvouletého dřeva. Každým dalším rokem jsou však přírůstky kratší a tenčí a mají menší násadu plodů. Proto po třetím roce plodnosti odřezáváme starší dřevo průklestem. Průklest děláme ihned po sklizni nebo na jaře v příštím roce. Odstraňujeme především starší dřevo, které se rozkládá a znesnadňuje kultivaci půdy. Odříznuté starší dřevo nahrazujeme novými dobře vyvinutými výhony vyrůstajícími z kořenů keře. Opakováním tohoto řezu zajišťujeme stále mladé plodné dřevo.

Při odstraňování odplozeného dřeva neponecháváme nad zemí žádné čípky starého dřeva, nýbrž větve řežeme bezprostředně u povrchu půdy. Ponechané čípky často trpí nektriovým usycháním, které by mohlo vyvolat rakovinné usychání celého keře.

79. Řez červeného a bílého rybízu v prvních letech po výsadbě.

U bílých a červených odrůd, které špatněji ovětvují plodnými výhony, zjara zakrátíme ponechané výhony asi o třetinu jejich délky. V létě znovu probereme případné letorosty rostoucí z kořenů keře a z nich ponecháme 1 — 2 do dalšího 'roku jako náhradní dřevo. Zjara je jako v minulém roce opět zakrátíme o třetinu. Postranní plodný obrost již dále nezakracujeme. Obdobně postupujeme i v následujících letech.

Černý rybíz proti červeným a bílým odrůdám dobře ovětvuje, a není tudíž třeba zakracovat jednoleté výhony. Po výsadbě zjara keř jen hluboko (prakticky u povrchu půdy) seřízneme a v létě odřízneme tenké a hůře vyvinuté letorosty. Od 4. až 5. roku přecházíme na zmlazovací řez jako u červených rybízů.

PĚSTOVÁNÍ RYBÍZU NA DRÁTĚNCE

Rybíz můžeme také pěstovat na drátěnce, a to buď bormínským nebo rýnským způsobem.

Bormínský způsob pěstování

Pro tento způsob pěstování postavíme drátěnou konstrukci se 3 — 4 dráty v odstupu 40 cm od země. Rybíz vysazujeme na vzdálenost 125—150 cm. Drátěnku stavíme podle plánované kultivace 3 — 4 m od sebe. Keřový rybíz vysadíme hlouběji a zjara jej nad zemí seřízneme. Po hlubokém zmlazení ponecháme z každého keře 5 dobře vyvinutých výhonů, ostatní odřízneme. Zjara příštího roku seřízneme ponechané výhony o třetinu a v létě odstraníme podrost narůstající z kořenů. V dalším roce zakrátíme postranní plodný obrost za druhým pupenem a vedoucí výhony na prodlužující délku 30 — 40 cm. Také v létě odstraňujeme letorosty podrůstající z kořenů keře. Takto řežeme až do 4. až 5. roku. V dalších letech z kořenů keře ponecháme dva nové dobře vyvinuté výhony, které ošetříme zakracováním jako v prvních letech po výsadbě, a starší dřevo postupně odřízneme. Tak staré odplozené dřevo nahradíme mladým.

Po celou dobu pěstování vyvažujeme kosterní výhony vějí-řovitě k drátěnce (obr. 80).

80. Bormínský způsob řezu a pěstování rybízu a angreštu u nosné drátěnky.

Rýnský způsob pěstováni

Rýnský způsob pěstování je v podstatě obdobný s tím rozdílem, že místo pěti výhonů z keře ponecháme jen tři.

Keře vysazujeme na vzdálenost 80—150 cm k připravené drátěnce se 4 — 5 dráty v odstupu 40 cm. Keř po výsadbě hluboko seřízneme a k růstu ponecháme jen tři dobře vyvinuté výhony, které pak každoročně zakracujeme, abychom podpořili ovětvení. Postranní obrost zakracujeme také za druhým pupenem. Od 4. až 5. roku odplozené větve nahrazujeme mladými výhony z kořenů keře. Podrost letorostu z kořenů keře každoročně odstraňujeme, pokud jej nechceme použít k náhradě odplozených větví.

V obou případech vznikají vlastně ovocné stěny, které dorůstají 150—180 cm. Zvýšené náklady s použitím drátěnky usnadňují práci při sklizni a zlepšují kvalitu ovoce.

ŘEZ STROMKOVÉHO RYBÍZU

Stromkový rybíz vysazujeme ke kolíku nebo k podpěrné drátěnce. Kolík použijeme delší, aby procházel korunkou a zajistil jí oporu proti snadnému zlomení v plné plodnosti. Podpěrná drátěnka musí mít dva dráty, jeden drát vedeme pod korunku a druhý korunkou jako oporu proti jejímu zlomení. Vysazujeme do řad vzdálených 3 — 4 m od sebe a vzdálenost keřů v řadách volíme 100—150 cm.

Po výsadbě založíme korunku ze 4 — 5 výhonů. Vedoucí výhony zakrátíme na rovnováhu o čtvrtinu a postranní obrost zakracujeme za druhým pupenem. Po 3 — 4 letech postupně zmlazujeme odplozené výhony za prvním pupenem nejníže postaveného rozvětvení kosterních výhonů. Aby nové výhony rozvětvily, zakracujeme je v příštím roce o čtvrtinu. Abychom zachovali plodnost, odstraňujeme třetinu odplozených výhonů a nahrazujeme je novými dobře vyvinutými výhony. Každoročně odstraňujeme podrost meruzalky, který roste z kořenů a oslabuje růst.

ŘEZ KEŘOVÉHO ANGREŠTU

Keřový angrešt také vysazujeme hlouběji, než byl ve školce. V následujícím roce na jaře jej hluboko seřízneme. V dalším roce ponecháme 4— 6 dobře vyvinutých výhonů, které seřízneme asi o čtvrtinu; postranní předčasný obrost můžeme za-krátit za 2. až 4. pupenem.

Také angrešt nejlépe plodí na 1—31etém postranním obrostu. Od 4. roku po sklizni odstraňujeme postupně třetinu odplozeného dřeva a slabý podrost letorostů rostoucích z kořenů keře. Nové náhradní výhony zakrátíme o čtvrtinu a postranní obrost za 2. až 4. pupenem.

Při průklestu odstraňujeme především větve, které se roz-klánějí k zemi, a slabé letorosty.

Angrešt můžeme s dobrým výsledkem pěstovat na drátěnce bormínským nebo rýnským způsobem jako rybíz.

ŘEZ STROMKOVÉHO ANGREŠTU

Stromkový angrešt vysazujeme také ke kolíku nebo k drátěnce jako ochranu proti zlomení korunky v plné plodnosti. I při tomto pěstování musí kolík nebo nosný drát procházet korunkou. Vzdálenost při výsadbě je vhodná 100—150 cm v řadě při vzdálenosti řad 3 — 4 m.

Po výsadbě seřízneme kosterní výhony o dvě třetiny nebo založíme novou korunku. V dalším roce ponecháme v korunce 4 — 6 hlavních výhonů, které upravíme řezem na rovnováhu asi o třetinu. Postranní předčasný obrost zakrátíme za 2. až 3. pupenem. Terminál zakrátíme o 10 cm nad rovnováhu kosterních výhonů. V následujících letech každoročním průklestem odřezáváme zahušťující obrost a postranní obrost zakracuje-me za 2. až 4. pupenem. Po 3 —4 letech kosterní výhony postupně zmlazujeme na nejnižší rozvětvení za prvním pupenem a korunku doplňujeme novými výhony. Podrost meruzal-ky u paty kmínku každoročně odstraňujeme.

RADIKÁLNÍ ZMLAZOVACÍ ŘEZ KEŘOVÉHO RYBÍZU A ANGREŠTU

Starší výsadby, které nebyly dlouho ošetřeny průklestem a nevytvářejí již žádný vhodný náhradní podrost mladých výhonů, můžeme radikálně zmladit. Zmlazujeme tak, že celý keř rybízu nebo angreštu seřízneme bezprostředně nad zemí, pokud možno bez čípku starého dřeva. Dobře pohnojíme a půdu

81. Řez a vedení maliníku od začátku výsadby do plodnosti.

prokypříme. V následujícím roce z nových výhonů ponecháme 8 —10 dobře vyvinutých výhonů, které zakrátíme o třetinu. Dále již ošetřujeme zmlazený keř stejně jako po výsadbě. Tímto radikálním zmlazením rychle obnovíme plnou plodnost kvalitního ovoce a prodloužíme životnost výsadby.

ŘEZ MALINÍKU

Maliník vyžaduje kyselejší a vlhčí živné půdy a slunnou polohu. Na připravený pozemek vysazujeme maliník na vzdálenost 60 — 80 cm do řad vzdálených od sebe 3 — 4 m.

Sazenice vysazujeme hlouběji, po výsadbě je zjara seřízneme na délku 30 — 40 cm. Zakráčením podpoříme zakořenění a tvorbu nových letorostů z kořenů. Z nových letorostů ponecháme jen nejlépe vyvinuté a ostatní v létě odstraníme. Ponechané výhony zjara zakracujeme co nejméně, a to za posledním dobře vyvinutým pupenem. Příliš hluboké zakracování jednoletých výhonů snižuje výnosy. Nevyzrálé dřevo s přisedlými pupeny odřezáváme. Z každé rostliny ponecháváme 4 — 6 nových výhonů, ostatní méně vyvinuté a odplozené odřezáváme. Cyklus se opakuje, jednoletý výhon plodí, po odplození zasychá a je nahrazován novým výhonem z kořenů.

Aby se keře nerozkládaly do pracovní uličky (meziřadí), zatlučeme z obou stran řady kolíky v šířce 80 cm a na ně napneme jeden až dva tahy drátu. Odnože prorůstající za vymezený prostor každoročně odstraňujeme (obr. 81).


nahoru Přihlásit





Nevíte, jak získat certifikace ISO - TÜV NORD