Řez ovocných dřevin


Ovlivňování růstu a plodnosti

Rovnováhu mezi růstem a plodností ovocných dřevin můžeme zajistit volbou stanoviště, kde půdní i klimatické faktory vyhovují danému druhu a odrůdě, promyšlenou kombinací podnože a odrůdy, dobrou agrotechnikou, především výživou a řezem, jak jsme se o tom krátce zmínili v kapitole Faktory ovlivňující růst a plodnost ovocných dřevin. Kromě toho však můžeme plodnost podpořit i jinými pěstitelskými zákroky, jako je štěpování, vyvažování a ohýbání výhonů pod vodorovnou polohu, různými zářezy na plodnost, transplantací kůry apod.

Vliv mezištěpování slabě rostoucí podnože

Americké ovocnictví uplatňuje mezištěpování. Na bujně rostoucí podnož (pláně, semenáč) se jako kmenotvorná odrůda mezištěpuje slabě rostoucí podnož M 9 nebo M 26.

Koncem zimy se na bujně rostoucí podnož naštěpuje roub slabě rostoucí podnože dlouhý asi 15—18 cm. Na jaře se roubovanec vysadí do školky. V druhé míze se mezištěpovaná podnož ve výšce 10— 12 cm naočkuje žádanou odrůdou.

Podmínkou dobrého výsledku je, aby mezištěpovaná podnož M 9 nebo M 26 měla po dobu první vegetace vlastní listovou plochu.

V příštím roce se očkovanec seřízne naostro nebo na čípek a pěstuje se jako každý jiný štěpovanec ve školce.

Nemůže-li se štěpovat v zimních měsících, pak se bujně rostoucí podnož vysadí do školky a očkuje se ve druhé míze slabě rostoucí podnoží (M 9, M 26) a v dalším roce se slabě rostoucí mezištěpovaný typ podnože naštěpuje požadovanou odrůdou ve výši 10—12 cm. Pěstování se však prodlouží o jeden rok.

Výhody tohoto mezištěpování čili můstkování záležejí v tom, že bujně rostoucí podnož rychleji a hlouběji koření a zajišťuje lepší výživu štěpovance i v horších půdních podmínkách. Slabě rostoucí mezištěpovaný typ podnože brzdí růst a přibližuje plodnost.

Zářezy ve prospěch růstu

Zářezy ve prospěch růstu používáme všude tam, kde chceme, aby vyrašil pupen nebo zesílil některý výhon. Posilující zářezy děláme v předjaří nad pupenem nebo výhonem, který chceme posílit. Zářezy děláme půlměsíčkové nebo křížové tak, že protneme celou kůru i se svazky cévními až do povrchové části dřeva. Tímto zásahem přerušíme sestupný proud asimilátů z koruny stromů, ale také vzestupný proud živných minerálních látek, které pak proudí do pupenů nebo do postranních výhonů pod řezem (obr. 82).

U starších větví děláme tyto zářezy hlubší. Pod orgánem, který chceme posílit, uděláme zároveň jeden nebo více podélných zářezů, abychom povolili napětí kůry. Tyto zářezy můžeme použít jen u jádrovin. U peckovin je neděláme pro nebezpečí klejotoku.

82. Zářezy ve prospěch růstu.

Zářezy ve prospěch plodnosti.

U orgánů, které chceme přibrzdit v růstu, používáme zeslabující zářezy. Děláme je pod pupenem nebo pod postranním výhonem. Tímto zásahem zeslabíme přívod minerálních látek a naopak zesílíme převahu asimilátů ve prospěch plodnosti. Tyto zářezy můžeme dělat jak na jaře, tak před druhou mízou v červenci (obr. 83).

83. Zářezy ve prospěch plodnosti; zářezy děláme pod pupenem nebo pod postranním výhonem, který chceme přimět k plodnosti.

Kroužkování ve prospěch plodnosti

Při kroužkování vyřízneme na větvi proužek kůry i s lýkem v šířce 5 mm. Řežeme celé kroužky nebo polokroužky. Celé kroužky považujeme za příliš násilný zákrok. Polokroužky děláme tak, že vyjmeme střídavě polovinu proužku kůry. Podobný zákrok je zaškrcování, při němž výhon nebo větev utáhneme podloženým drátem, postupným tloustnutím výhonu se drát zaškrcuje, a tím omezuje přístup živných minerálních látek a zadržuje asimiláty. Tyto zásahy můžeme dělat koncem května, před začátkem diferenciace a jen u jádrovin. Peckovi-ny by trpěly klejotokem.

Přesekávání kořenů

Přesekávání kořenů je násilný zákrok, kterým omezíme příjem živin z kořenů bez omezení asimilační plochy, jež po tomto zásahu převažuje. Přesekáváme asi třetinu kotevních kořenů. Tento zákrok vyvolá bohatší nasazení plodonosného obrostu.

Obrácení prstence kůry

Mladý stromek můžeme přimět k plodnosti vyříznutím prstence kůry, který obrátíme proti směru růstu a necháme znovu srůst. Postupujeme tak, že začátkem června vyřízneme pruh kůry široký asi 5 cm, otočíme jej proti směru růstu o 180° a vrátíme zpět. Nakonec jej zavážeme a ošetříme ště-pařským voskem. Po 3 — 4 týdnech úvazek povolíme, aby se nezařezával. Tak omezíme růst a přiblížíme začátek plodnosti. Omezení růstu však nemá trvalý charakter.

Transplantace kůry podnože M 9

Transplantaci můžeme dělat začátkem června. Postupujeme tak, že na mladém stromku nebo na tenčí větvi vyřízneme pruh kůry široký 2,5 cm a nahradíme jej stejně širokým pruhem kůry ze stejně tlusté větve nebo výhonu M 9. Nově vsazený pruh kůry musí přesně doléhat, aby kůra z M 9 dobře srostla s kůrou odrůdy, která má přijmout transplantovanou tkáň. Při nepřesné práci po určité době tkáň ošetřené odrůdy přeroste transplantovanou kůru M 9 a transplantace ztrácí účinnost. Vsazený pruh kůry převážeme a ošetříme štěpařským voskem. Po třech týdnech rána sroste a úvazek se musí povolit. Dobře provedená transplantace se projeví po 2 letech a má trvalý účinek.

Probírka ovoce

Probírkou ovoce napomáháme k pravidelné plodnosti

1 kvalitě ponechaného ovoce. Probírku ovoce také děláme nepřímo redukcí plodného dřeva, průklestem, zmlazováním.

Přímou probírku děláme vlastním protrháváním plodů. Doplňujeme tím vlastně řez (např. při dlouhém řezu broskvoní). Přiměřený počet ponechaných plodů na jednotlivých plodných výhonech zajišťuje jejich plný vývin i vybarvení a zároveň podporuje diferenciaci pupenů nebo oček pro příští rok. Tak napomáhá odstranit střídavou plodnost.

Probírka je vhodná v době, kdy plody dosáhly velikosti lískového ořechu.

Mechanická probírka plodů se v zahraničí nahrazuje probírkou chemickou (viz stať o ovlivňování plodnosti chemickými přípravky).

Údržba a ošetření plodného obrostu

Po založení tvaru, tj. po dokončení výchovného řezu, je pro praxi důležitý začátek plodnosti, plná plodnost a ubývající plodnost.

V období plodnosti jednotlivé druhy vytvářejí plodné orgány na různě starém dřevě a v různém uspořádání.

Plodné výhony všech druhů se bez vnějších zásahů postupem růstu vytvářejí každoročně na vzdálenějším ovětvení kosterních větví (na větvích druhého, třetího a nižších řádů).

Každým dalším rokem narůstá kratší ovětvení, větve si vzájemně stíní, a tím se omezuje asimilace, až zahuštěný obrost postupně odumírá a kosterní větve se od báze koruny postupně vyholují. Kvalita i velikost ovoce se zhoršuje a nastupuje periodicita ve sklizni.

Tento přirozený pochod můžeme ovlivnit řezem a ohýbáním jak kosterních, tak postranních výhonů.

Vedoucí (terminální) výhon i kosterní výhony řezem omezujeme v růstu do délky, a tím vynucujeme jejich ovětvení postranním obrostem. Postranní obrost je buď plodný, nebo dále prorůstá a stává se nosným pro další ovětvení (větvení nižšího řádu).

V běžné praxi se u volně pěstovaných tvarů prosvětlovacím řezem (průklestem) udržuje přiměřený růst celé koruny a narůstání plodného obrostu uvnitř koruny.

Každý terminální i postranní výhon může být ovlivněn změnou polohy. Vyvážeme-li kteroukoliv větev do kolmé polohy, podpoříme její růst, vyvážeme-li ji do vodorovné polohy, podpoříme plodnost. Změnou polohy lze bez řezu změnit funkci větví či výhonů.

Změnu polohy výhonu můžeme vyvolat i řezem, a to tak, že část výhonu odřízneme, aby nový letorost rostl požadovaným směrem. Po řezu na vnitřní pupen vyroste víceméně kolmo rostoucí letorost, po řezu na vnější pupen, tj. na pupen rostoucí ven z koruny, vyroste letorost směřující do vodorovné polohy nebo požadovaného směru.

Vycházíme-li ze známé zkušenosti, že životnost ovocných dřevin prodloužíme zmlazováním, pak podle stejných zásad můžeme zmlazovat i postranní plodný obrost.

Při zmlazování ovocných dřevin musíme každé zmlazované větvi zajistit pokračování růstu z větve nižšího řádu (tj. z mladšího dřeva). Podle této zásady zmlazujeme také plodný obrost. Odplozenou větev odřízneme na nižší rozvětvení, z něhož pak vypěstujeme nový mladý plodný obrost. Tak zajistíme obnovu plodného obrostu v blízkosti nosných kosterních větví, a tím i plodnost na mladém dřevě.

Ovlivňování růstu a plodnosti u jádrovin

U jabloní a hrušní rozlišujeme odrůdy plodící na krátkém dřevě a odrůdy plodící na dlouhém dřevě; obě skupiny mohou mít brzký a pozdní nástup plodnosti.

U odrůd plodících na krátkém dřevě snadno udržujeme plodný obrost v blízkosti kosterních větví pomocí řezu. Postranní letorosty na jednoletém dřevě zakracujeme letním řezem podle polohy jejich růstu.

Letorosty rostoucí v ostrém úhlu, tj. méně než 45° od svislé polohy, řežeme krátkým řezem na listovou růžici (na patku). Letorosty rostoucí v tupém úhlu, tj. nad 45° od svislé polohy, zakracujeme dlouhým řezem za 4. až 6. listem. Proroste-li z posledního očka nový letorost, pak jej již nekrátíme.

Rozvětví-li se postranní letorost po zakráčení několika letorosty, zakrátíme jej za prvním rozvětvením a dále jej již nekrátíme.

Po letním řezu narostlé výhony opravujeme zimním řezem. Postranní obrost řežeme podle polohy výhonu a funkce pupenů. Končí-li postranní zakracovaný výhon květním pupenem, pak jej neřežeme, má-li květní pupeny po stranách, zakracujeme jej za posledním květním pupenem. Končí-li postranní výhon jen vegetativním pupenem, zakrátíme jej podle jeho polohy.

Výhon, který roste svisleji, řežeme na patku. Ze spících pupenů takto zakráčeného výhonu vyraší zpravidla dva letorosty, jeden rostoucí bujněji a v ostrém úhlu a druhý rostoucí slabě a do vodorovné polohy. V dalším roce kolmo rostoucí výhon odřízneme. Vodorovně rostoucí výhon končí květním pupenem nebo se na něm vytvoří květní pupen v další vegetaci.

Výhon, který roste vodorovněji a nemá květní pupeny, zakrátíme za 2. až 3. pupenem směřujícím ven a nový letorost ošetříme letním řezem.

Ošetřování staršího rozvětveného obrostu

Po odplození narůstají z plodonošů jeden nebo dva krátké kroužkovité přírůstky listových růžic končící květním pupenem. Ty se pak po každém odplození větví v krátké, různě rozvětvené plodonosné paroží.

Hustotu tohoto krátkého plodného obrostu prosvětlujeme průklestem tak, aby vzdálenost mezi květními pupeny byla asi 10 cm. Postupně i tento obrost poskytuje méně kvalitní ovoce, a proto jej po 4 — 5 letech zmlazujeme na mladší rozvětvení.

U odrůd plodících na dlouhém dřevě nepoužíváme letní řez. Postranní letorosty ponecháváme volně růst a upravujeme je až v předjaří.

Plodné výhony, které mají květní pupeny ve střední části, zakracujeme na přiměřený počet květních pupenů. Po odplo-zení větev odřezáváme na mladší rozvětvení v blízkosti kosterních (nosných) větví.

Plodné výhony, které mají květní pupeny na konci, se hmotností plodů sklánějí pod vodorovnou polohu a v blízkosti ohybu, tj. na nejvyšším místě, rozvětvují. V dalším roce odplozenou větev odřezáváme na nejvhodnější rozvětvení v blízkosti nosné kosterní větve.

Plodné výhony, které se nevětví, po odplození odřezáváme za prvním nebo druhým pupenem v blízkosti kosterních větví. Letorosty z těchto pupenů vytvoří nové plodné dřevo.

Obnova ohýbaných kosterních nebo postranních (plodných) větví

Vedoucí i postranní výhony můžeme přimět k plodnosti ohýbáním do vodorovné až pod vodorovnou polohu, záleží na použité podnoži. Toto odplozené dřevo můžeme obnovit tak, že odřízneme celé ohnuté kosterní rameno a nahradíme je nejbližším novým mladým a přiměřeně narostlým výhonem, který novým plodným obrostem vyplní celý uvolněný prostor, nebo obnovujeme jen plodné dřevo, a to tak, že odplozené ohnuté větve odřízneme k nejmladšímu kolmo rostoucímu výhonu, který ohneme do polohy plodnosti.

U odrůd plodících na krátkém dřevě se plodný obrost snadno větví a tvoří krátké větvené plodonoše (plodonosné paroží), je méně zastíněn a má delší životnost. Obnovu dřeva můžeme dělat po 4 — 6 letech.

Odrůdy plodící na delším dřevě svým větvením rychle zahušťují vymezený prostor, proto je po odplození zmlazujeme na nové mladé dřevo.

Ovlivňování růstu a plodnosti ovocných dřevin chemickými přípravky

Kromě minerálních látek, které se účastní stavby rostlinného těla, byly v rostlinách objeveny látky řídící jejich růst a vývoj. Tyto látky se nazývají regulátory růstu. Některé z nich byly synteticky vyrobeny, takže se jimi mohou rostliny ovlivňovat i zvenčí.

Podle charakteru působení v rostlině je můžeme všeobecně rozdělit na látky podporující růst — stimulátory a na látky brzdící růst — inhibitory. Kromě toho se některé z těchto látek zúčastňují i dalších životních pochodů, např. mohou ovlivňovat kvetení, dozrávání, opad plodů atd.

Zásahy do řídícího systému růstu a vývoje rostlin představují jednu z nejefektivnějších metod k žádoucímu ovlivnění množství a kvality sklizně, a tím i ke zvýšení produktivity zemědělské práce. Používají se při nich většinou syntetické regulátory. Pro jednotlivé způsoby využití u různých druhů a odrůd jsou stanoveny u jednotlivých látek přesné metodiky aplikace (dávka či koncentrace, způsob a doba aplikace), které se musí dodržet, má-li být ošetření úspěšné.

Stimulátory podporují růst a vývin rostlin a počítáme k nim auxiny, gibereliny a cytokininy.

Syntetické auxiny (auxinoidy) se využívají také k různým účelům v ovocnictví. Například kyselina a-naftyloctová se používá při zakořeňování řízků, k redukci násady plodů a k usnadnění mechanické sklizně — uvolňování plodů (obchodní přípravek Pomonit, Amid Thin atd.).

Amid kyseliny a-naftyloctové zpomaluje vytvoření oddělovací korkové vrstvičky mezi stopkou plodu a plodem, čímž zabraňuje předčasnému opadu plodů (obchodní přípravek Fructone aj.). Patří sem také známé účinné látky některých herbicidů, např. 2,4-D a 2,4,5-T, běžně používané v zemědělské praxi.

Gibereliny stimulují růst stonků, urychlují klíčení semen, ovlivňují tvorbu květů a nasazení plodů (po aplikaci se u některých druhů také tvoří bezsemenné plody).

Cytokininy podporují dělení buněk a zamezují stárnutí pletiv.

Inhibitory obecně brzdí růst rostlin. Jejich spolupůsobení se stimulátory zajišťuje harmonický vývoj rostliny. Syntetické inhibitory nazýváme retardanty.

Nejznámější z nich je CCC (chlórcholinchlorid) — přípravek Retacel nebo zahraniční Stabilan, Cycocel, TUR atd. U ovocných stromů brzdí růst letorostů. Působí 3 týdny po postřiku.

Ethrel je obchodní přípravek na bázi kyseliny 2-chlór-etyl-fosfonové a jejích derivátů. Po aplikaci uvolňuje do pletiv rostlin etylén, čímž omezuje růst vrcholového pupene ve prospěch postranních pupenů, podporuje větvení, urychluje a sjednocuje zrání ovoce a zlepšuje jeho vybarvení, urychluje tvorbu oddělující korkové vrstvičky ve stopce, čímž umožňuje mechanizovanou sklizeň ovoce pro konzervárenské účely (sklizeň třešní, višní a rybízu) apod.

Alar 58 je obchodní přípravek na bázi kyseliny jantarové. Podle druhů ovocných rostlin, doby použití a dávky zvyšuje násadu květů nebo redukuje počet plodů, oddaluje nebo urychluje zrání ovoce, zlepšuje nebo zhoršuje jeho vybarvení apod. Od r. 1975 je u nás povolen k regulaci růstu a tvorby květních pupenů.

STŘÍDAVÁ PLODNOST

Střídavá plodnost je nežádoucí jev vyplývající z nerovnováhy růstu a plodnosti. Často se vyskytuje u druhů s pozdní sklizní ovoce.

Druhy i odrůdy s ranou sklizní ovoce (třešně, višně, rybízy, angrešty a ostatní rané druhy) poskytují ovocné dřevině ještě dostatek času, aby vytvořila dostatečnou zásobu asimilátů i pro příští rok, a tak zajistila pravidelnou sklizeň.

Obtížnější je zajistit dostatek zásobních látek u druhů a odrůd s pozdní sklizní ovoce. Ovocná dřevina v plodném roce zajišťuje především vývin ovoce a teprve druhořadě tvorbu přírůstků a diferenciaci květních pupenů pro příští rok.

Regulace růstu a plodnosti je podmíněna především přiměřenou výživou. Při nedostatečné výživě se rostlina brání propadem ovoce, malými přírůstky a omezenou nebo žádnou přípravou plodných orgánů pro příští rok. Ukazovatelem rovnováhy mezi růstem a plodností jsou každoroční přírůstky, které se v období plné plodnosti mají pohybovat v rozmezí 30 — 40 cm.

Pěstitel tedy musí odhadnout, kolik plodů je ovocná dřevi-

na schopna v daných podmínkách vyživit a přitom zajistit dostatečné přírůstky a připravit násadu plodných orgánů pro příští rok.

Kromě toho, že pěstitel zajistí ovocné dřevině optimální podmínky, především výživu (hnojení, závlahu, provzdušněnou a nezaplevelenou půdu), může k vyvážení růstu a plodnosti použít i jiné zákroky, jako je např. omezení růstu řezem nebo ohýbáním výhonů, úprava plodného dřeva průklestem nebo zmlazováním, probírka květních pupenů, květů a plodů.

NEPLODNOST OVOCNÝCH DŘEVIN

Neplodnost ovocných dřevin může vzniknout z různých příčin. Jakmile ovocná dřevina dospěla do období plodnosti a plodnost se nedostavuje, musíme hledat příčiny a účelně je odstraňovat.

Trvalou neplodnost může způsobit velký obsah chemických látek v ovzduší (chlór, oxid siřičitý) v blízkosti chemických středisek, elektráren, vápenek apod. V takovém případě pře-štěpujeme citlivé odrůdy odrůdami méně citlivými. Obtížnější je vyrovnat se s vysokým spadem prachu a popílku, které znemožňují asimilaci. Zde pomůže jen časté omývání postřikem. Trvalou neplodnost může způsobit nevhodná volba stanoviště (např. vysoká nadmořská poloha nebo příliš vlhké stanoviště), nevhodná podnož apod. Nedostatky zaviněné špatnou volbou stanoviště se dají těžko odstranit a nejlépe je uvažovat o likvidaci nevhodně volených druhů.

Neplodnost může být také způsobena stále opakovaným krátkým řezem u odrůd plodících na dlouhém dřevě CJona-than‘, ’Coxova reneta', ’Starking‘, ’Boskova lahvice' aj.). V takovém případě vyloučíme letní řez a omezíme řez postranního obrostu, který nahradíme zmlazovacím řezem (po odplození na mladší rozvětvení).

Příčinou neplodnosti může být i příliš hluboká výsadba ovocných stromků. Při zjištění této závady vyjmeme stromek z půdy, podle potřeby seřízneme kořeny a znova vysadíme.

Jestliže ovocné dřeviny kvetou a neplodí, hledáme příčinu v opylovacích poměrech. Neplodnost odstraníme naštěpová-ním nebo dosadbou vhodných opylovačů.

Neplodnost může být způsobena nedostatečnou výživou

(stromy nemají žádné přírůstky, mají drobné světle zelené listy). K plodnosti je přimějeme hlubším průklestem nebo zmla-zením a odborně řízenou výživou a kultivací půdy.

Také jednostranné přehnojení dusíkem může způsobit nadměrný růst, pozdní působení dusíku oddaluje vyzrání letoros-tů a způsobuje namrzání plodných výhonů (u peckovin). Tuto neplodnost odstraňujeme včasným přihnojením draselnými i fosforečnými hnojivý.


nahoru Přihlásit





Rychlá a profesionální certifikace výrobních postupů