Řez ovocných dřevin


Přeštěpování

V současné době se setkáváme stále s tím, že máme mnoho ovocných sadů s roztříštěným sortimentem nevyhovujících odrůd, které buď rodí ovoce drobné, nechutné, snadno podléhající zkáze, nebo jinak nevyhovující našim požadavkům. Nejrychlejší způsob, jak odstranit tyto nedostatky, je ovocný strom přeroubovat.

Přeroubovat můžeme každý zdravý strom. Z tržního hlediska volíme k přeroubování takové odrůdy, které jsou žádány naším nebo zahraničním trhem a které vyhovují požadavkům zpracovatelského průmyslu. Drobný pěstitel si může z vlastního zájmu ověřit některou novou odrůdu a nemá jinou možnost pro nedostatek místa.

Tržně nevyhovují ani odrůdy drobné, ani odrůdy s příliš velkými plody. Nyní je největší zájem o středně velké plody s červeným vybarvením.

Nejlepších výsledků dosáhneme při přeroubování mladších naprosto zdravých stromů. Přeroubování starých nebo nemocných stromů není účelné.

Důležitým činitelem při přeroubování je afinita (srůstnost) přeroubovaného stromu a štěpované odrůdy. Nejlépe srůstají odrůdy, které raší přibližně ve stejnou dobu. Dobrou afinitu mají i odrůdy bujnějšího vzrůstu, a to jak stará odrůda (jako podnož), tak i nově štěpovaná. Čím je přeroubovávaný strom starší, tím bujnější odrůdu musíme použít. Mladší stromy, které mají větší intenzitu růstu, můžeme přeroubovat s dobrým výsledkem i odrůdami slabšího vzrůstu.

Z praxe víme, že vliv staré odrůdy jako podnože je velmi nápadný, zejména pokud jde o vzrůstnost a životnost ovocného stromu. Bylo také pozorováno, že přeroubováním se zvyšuje plodnost naštěpované odrůdy, zejména u později plodících odrůd. Naštěpujeme-li bujně rostoucí odrůdu na středně rostoucí, nastává osvěžení celého stromu.

Vzájemné působení staré odrůdy (ve funkci mentora) a nově naroubované odrůdy ovlivňuje také tvar, velikost, vybarvení i trvanlivost ovoce naštěpované odrůdy.

Jabloně na generativně množených podnožích můžeme přeštěpovat s dobrým ekonomickým výsledkem až do stáří 40 — 50 let, jabloně na typových podnožích podle jejich životnosti do 15 — 20 let.

Hrušně se ve srovnání s jabloněmi vyznačují delší životností, a můžeme je tedy přeroubovávat i v pozdějším věku, tj. ve věku 50 — 70 let i více. Přeroubováváme především odrůdy s drobným ovocem, odrůdy, které hniličí, nebo i odrůdy zimní, v nepříznivém stanovišti špatně vyzrávající anebo poskytující nechutné ovoce.

Třešně i višně přeroubováváme jen zřídka, a to nejvýše do 15 let. Podobně i u slivoní nejsou výsledky přeroubování uspokojivé. Meruňky pro jejich krátkou životnost a horší afinitu přeštěpováváme jen zřídka. Broskvoně můžeme jen očkovat na mladé dřevo; pro jejich krátkou životnost není přeštěpování účelné.

Ovocné dřeviny můžeme přeštěpovávat podle druhu v době vegetačního klidu v předjaří a v době první i druhé mízy. Nejdříve štěpujeme peckoviny, a to třešně a višně koncem února, slivoně začátkem března, jádroviny koncem března a začátkem dubna. Všechny druhy můžeme štěpovat v době květu a v době druhé mízy, tj. koncem července až začátkem srpna.

K přeštěpování si připravíme vhodné rouby. Z biologického hlediska je nejlépe použít rouby nařezané krátce před štěpováním. Pokud v dané oblasti teploty klesají pod —15 °C, musíme rouby řezat před příchodem hlavních mrazů. Vhodné jsou rouby z vrcholových výhonů z osluněné strany stromu, které mají největší zásobu asimilátů a po naštěpování dobře rostou. Rouby ke štěpování nesmějí být narašené ani zaschlé.

Ovocné stromy určené k přeroubování zmlazujeme asi o dvě třetiny celkové délky větví do žádaného tvaru podle růstového charakteru druhu. Při přípravě koruny dbáme, aby kosterní větve byly stejnoměrně rozděleny, neboť tím zajistíme pravidelnost příští koruny. U volných tvarů zachováváme pyramidální tvar. Vrcholový úhel u jabloní děláme asi 100—120 °, u hrušní, třešní a slivoní seřezáváme větve v ostřejším úhlu, a to v úhlu 80—100°. Vhodnější je seřezávat větve pod rozvětvením, aby ve zmlazené koruně zůstal menší počet větví, a koruna byla tak řidší. Silným zmlazením koruny si usnadníme práci a roubujeme jen tolik větví, kolik je nutno. Ponechávat celé tažné větve nebo přeroubovávat stromy po částech není výhodné. Nejlépe je přeštěpovávat celý strom najednou. Na ponechaných kosterních větvích necháváme jen slabší ovětvení, které umožní lepší asimilaci v prvním roce (obr. 77).

77. Zmlazení ovocné dřeviny před přeroubováním; zmlazujeme tak, že větve seřezáváme pod rozvětvením.

Přeroubováváme-li větší množství stromů, můžeme přípravný zmlazovací řez dělat celou zimu. Před vlastním štěpováním pak obnovíme rány do zdravého dřeva a odřízneme namrzlou část. Rány zahladíme nožem, aby nebyly roztřepené. Průměr seříznutých větví nemá přesahovat 10 —15 cm u hrušní, 10 cm u jabloní a 5 cm u peckovin, zvláště u třešní. Rány větších průměrů se špatně zacelují. Při přeroubování menšího množství stromů a u mladších stromů seřezáváme větve krátce před štěpováním.

V době vegetačního klidu nejčastěji roubujeme na kozí nožku, v době mízy používáme štěpování za kůru, sedélkování a Tittelův způsob.

Roubovat začínáme od vrcholu koruny směrem dolů, abychom nevylámali již naštěpované rouby. Jednotlivé rouby rozmísťujeme na seříznutých větvích podle polohy řezné rány. U svisle rostoucích větví je to jednoduché, zde na umístění roubu nezáleží. U postranních větví dáváme nejlépe vyvinutý roub na horní okraj seříznuté rány.

O počtu roubů na jednu seříznutou ránu rozhoduje tloušťka větve. Na průměr seříznuté větve do 3 cm stačí jeden roub, na tlustší větve jich dáváme více, ale vždy tak, aby nejtlustší roub byl na horním okraji rány. Rouby mají být po okraji rozmístěny tak, aby měly mezi sebou 5 — 6 cm volného prostoru. Při větších nebo menších vzdálenostech rány špatně zacelují. Větší počet roubů v úměrné vzdálenosti má pomáhat snadnějšímu zacelení rány závalovým pletivem.

Čím je tlustší kůra, tím používáme tlustší rouby k přeroubování. Při přeroubování za kůru si pomáháme dřevěným klínkem z tvrdého dřeva, kterým snadněji oddělujeme tlustší kůru od dřeva.

Po nasazení rouby řídce převážeme. U tenčích roubů používáme lýko nebo PVC, u větví s větším průměrem i pevný motouz. Rány jak na větvích, tak na roubech pečlivě ošetříme štěpařským voskem. Jsou-li rány na větvi větší, zamazáváme voskem jen jejich okraje a střed rány ošetříme bílou barvou připravenou z fermeže a zinkové běloby; místo barvy můžeme použít i latexu. Po tomto ošetření překleneme rouby vrbovým proutkem, aby je nevylámali ptáci.

OŠETŘENÍ PO PŘEŠTĚPOVÁNÍ

Asi za 10 dnů po přeštěpování prohlédneme, jak drží ště-pařský vosk a popukaný nebo oprýskaný vosk znovu přetřeme. V červnu zkontrolujeme ujmutí roubů. Zařezává-li se úvazek, uvolníme jej, vyvarujeme se však předčasného uvolnění. Neujaté rouby odstraníme, aby se rána mohla zacelit. Konkurenční letorosty staré odrůdy zakrátíme na délku 10—15 cm, při větším množství část těchto letorostů, zejména v blízkosti roubů, úplně odstraníme. Odstranit všechny letorosty se však nedoporučuje, protože jsou důležité pro asimilaci v prvních dvou letech a jako ochrana před úžehem a namrznutím.

K nejlépe vyvinutým letorostům z roubů, které chceme použít jako pokračování větve, vyvážeme pomocnou hůlku a k ní vedoucí letorost. Ostatní letorosty z pomocných roubů zakrátíme na 25 — 30 cm.

78. Úprava roubů řezem v prvním roce po přeroubování.

V příštím roce v předjaří odstraníme na kosterních větvích kolmo rostoucí obrost, ostatní obrost jen probereme a zakrátí-me na 10—15 cm. Konkurenční obrost v blízkosti roubu odstraňujeme všechen do 10—15 cm pod rouby. Na každé větvi ponecháme jeden roub s nejlépe narostlými výhony jako pokračování větve. Nejlépe vyvinutý výhon seřízneme asi o polovinu na pupen ve vhodném směru. Dva postranní výhony vedoucího roubu seřízneme asi o dvě třetiny podle postavení na rovnováhu.

Pomocné rouby seřízneme na nejnižší výhon, který zakrátíme za prvním nebo druhým pupenem rostoucím ven z koruny, aby se z něho vytvořil jen krátký obrost. S probírkou obrostu na přeroubované větvi můžeme pokračovat i během vegetace.

V druhém roce zakrátíme vedoucí výhon každé větve asi o polovinu a odstraníme konkurenční výhony. Postranní výhony seřízneme jako u mladé korunky, na všech větvích ve stejné výši. Je-li více pomocných roubů na jednotlivých větvích, ponecháme jen jeden, který zakrátíme jako postranní obrost; ostatní pomocné rouby již úplně odstraníme. Obrost v koruně pod přeroubovanými větvemi můžeme již úplně odstranit (obr. 78).

Ve třetím roce v předjaří odřízneme konkurenční výhony a vidličnatá rozvětvení, popřípadě upravíme rovnováhu v koruně. Ve třetím roce začíná již přeroubovaný strom plodit. V dalších letech přejdeme na průklest.

Přeroubováním zároveň zmlazujeme ovocný strom, zvyšujeme jeho životnost i produktivitu.


nahoru Přihlásit





Rychlá a profesionální certifikace výrobních postupů