Velkoplodá borůvka je z konzervárenského hlediska vynikající surovinou s všestranným použitím. Vyžaduje kyselejší speciálně připravené půdy. Pro rostliny vykopeme jámy 50 X 50 cm a do nich připravíme půdní směs z mechové rašeliny, lesní hrabanky z borového lesa nebo za severočeské rašeliny a dobrého kompostu.
Rostliny vysazujeme na vzdálenost 100—150 cm, po výsadbě keře zakrátíme asi o třetinu a v dalších letech děláme jen průklest. V průběhu vegetace udržujeme vlhkou půdu závlahou, na zimu rostliny přikrýváme chvojím.
Ostružiník má keřovitý vzrůst. Podle vzrůstnosti vysazujeme ostružiník ke drátěnce ze 3 tahů drátu na vzdálenost 100 — 200 cm. Po výsadbě všechny odrůdy seřízneme na výšku 20 — 30 cm.
Vzpřímené a polovzpřímené odrůdy koncem července zaštípneme, aby rozvětvily. Zjara zakrátíme postranní obrost o třetinu. Na každém keři ponecháme 6 — 8 výhonů. Odplozené a zahušťující výhony a méně vyvinuté letorosty odřezáváme v srpnu nebo zjara.
U plazivých odrůd, které snadno obrůstají, hlavní výhony v létě nezakracujeme. Jakmile postranní obrost dosáhne délky 30 — 40 cm, zakracujeme jej za 1. až 2. listem. Vyraší-li znova, zakrátíme jej ještě jednou za 1. až 2. listem. V dalších letech na každém keři ponecháme 5 — 7 výhonů. Odplozené výhony odřezáváme v srpnu nebo zjara. Pro lepší vyzrání dřeva můžeme koncem srpna zakrátit vedoucí výhony. Zjara odřezáváme namrzlé a zaschlé dřevo.
Velkoplodý šípek vysazujeme na vzdálenost 100—150 cm. Na jaře šípek seřízneme na 2 — 3 pupeny a mírně přihrneme zemí. Řežeme na pupeny rostoucí ven z keře, aby se výhony stejnoměrně rozvětvily. V dalších letech ponecháváme na keři 6 — 8 kosterních výhonů a světlost keře udržujeme průklestem. Starší dřevo můžeme zmlazovat a nahrazovat novými výhony, které prorůstají z kořenů keře.
Kaštanovník vysazujeme jako ořešák na větší vzdálenost. Nejlépe se ujímá jako vysazený špičák. Korunku si vytváří bez řezu a v době plodnosti potřebuje jen průklest, který děláme •jako u ořešáku koncem července až začátkem srpna.
Jeřáb sladkoplodý a jeřáb černý můžeme pěstovat ve vyšších polohách, kde jsou nižší teploty a vyšší srážky. Vysazujeme jej na vzdálenost 5 — 6 m. Po výsadbě vypěstujeme výchovným řezem volnou korunku, kterou v dalších letech průklestem prosvětlujeme.
Kdouloň pěstujeme u nás především jako podnož, jako ovocná dřevina není u nás rozšířena. Ovoce je při dozrání vonné, ale v čerstvém stavu nejedlé, dobře se však uplatní v konzervárenském průmyslu pro vysoký obsah pektinů. Můžeme ji pěstovat jako keř, zákrsek nebo kmenný tvar. Po výsadbě hluboko seřízneme a výchovným řezem upravujeme jako jádrovinu do 3. až 4. roku. V následujících letech světlost upravujeme průklestem. Zmrzne-li ve dřevě, zmlazujeme ji do zdravého dřeva.
Mišpuli vysazujeme na vzdálenost 4 — 5 m. Po výsadbě děláme řez jako u jádrovin do 3. až 4. roku a pak se omezíme na průklest
Moruše je stromovitého růstu, pěstuje se v teplejších polohách vinorodých oblastí. Není u nás mnoho rozšířena. Ovoce je podobné malině nebo ostružině a konzumuje se v čerstvém stavu. Korunku založíme výchovným řezem a pak ji udržujeme průklestem. Při namrznutí zmlazujeme do zdravého dřeva.